Média, internet, bezpečnost, propaganda a cenzura: německá zkušenost

Datum konání akce: 28.11.2019

Německo, jakož to klíčový soused pro ČR

Čtvrteční debatu na téma "Média, internet, bezpečnost, propaganda a cenzura: německá zkušenost" zahájil a moderoval Tomáš Pojar. Hlavní pointou celé debaty byla svoboda slova a jakým způsobem je limitována (např. na univerzitách). Hosty byli tři novináři nahlížející na danou problematiku kolikrát dosti odlišně, proto byla debata opravdu zdařilá. Pojar úvodem reflektovat vlastní zkušenost s nesvobodnou slova od přátel z Německa, kteří si pochvalují úroveň života, ale nemohou se svobodně vyjadřovat v utrčitých tématech, jako je migrace.

Jako první se slova ujala německá novinářka Alexandra Mostýn. Dle jejích slov byla dříve větší svoboda slova a zároveň tato svoboda byla i více akceptována. Vlastní názor byl považován za něco pozitivního, dnes jako špatný. V současnosti panuje pouze jedna pravda a ostatní názory odlišující se od této "pravdy" jsou brány negativně. Tento vývoj se bohužel promítá i do soukromé sféry. Například studentovi rodiče volí politickou stranu AfD, ovšem student tuto stranu volit nechce. S rodinou se o takovém tématu nemůže bavit, co má tedy dělat?!

Na to v zápětí navázal druhý host Pavel Polák. Prý celková situace v médiích nekoresponduje tomu, jak ji Německo vnímá. Souhlasil, že ke konfliktům uvnitř rodin opravdu dochází. Rodiny totiž častokrát netuší jestli mají danou problematiku vnímat pozitivně či negativně, zda je dobré nebo ne vítat uprchlíky. Neztotožňoval se však s názorem, že by byl nějaký proud utlačován. V německém parlamentě a zemských sněmech je řada stran, které se vyslovují diametrálně odlišně.

Třetí host Daniel Kaiser zmínil několik po sobě jdoucích událostí, které uvedl jako příklady utlačování svobody slova.

* 29. října (Hamburk), kde proběhly demonstrace, které Angela Merkelová komentovala, že není možné, aby se děly věci, jako tam.

* 11. listopad (Mnichov), organizace pro klima a energii měla mít konferenci v jednom z tamních hotelů, ten jim však rezervaci stornoval a prostory nepronajmul.

* 13. listopad (Stuttgart), na Stuttgartské univerzitě se opět měla konat konference o klimatu, kam byli pozvaní významní klimaskeptici. Znovu tato akce zakázána, univerzita zrušila.

* 26. listopad, příspěvek na sociálních sítích, že díky fundamentalismu bylo obětováno již mnoho lidských životů a materiálních ztrát. Stejný autor ve finále svůj výrok popřel a problém tím pádem neexistuje.

Kaiser se domnívá, že situace před pěti lety a teď je daleko dramatičtější a že hlavním problémem je migrační krize.

Polák připojil zmínku o tom, že se nejedná pouze o média, ale o celoplošnou diskuzi. V roce 2017 byl totiž přijat zákon na prosazení práva na sociálních sítích, který jasně svobodu slova ohraničuje. Veřejné debaty jsou kolikrát velmi vyostřené, ovšem iniciativy ze sociálních sítí, které by měly ovlivňovat média, bude ještě chvíli trvat. Média totiž také nemají přesně určené, jak informace sdělovat.

Mostýn se připojila, že výše zmíněný zákon o sociálních sítích reálně nefunguje. Co se televizních vysílání týká, dle jejího názoru, říkají v televizi to, co si lidé mají myslet a jsou tak ovlivňováni.

Pojar zmínil sociální sítě jako částečný únik od omezení svobody. Jeho subjektivní názor je ten, že německá situace se začíná pomalu přesouvat i k nám do ČR.

Kaiser je skeptický a nemyslí si, že by se situace zlepšovala. Mostýn už jen doplnila, že pravicové útoky se diskutují více, než-li ty levicové.

Polák zmínil statistiku, že lidé kteří nařknuli lokální tisk z lživých informací, nakonec byli osoby, které tisk ve skutečnosti ani moc nesledovali, či četli minimálně.

Kaiser provedl komparaci problému u nás, kdy premiér vlastní média. V Německu je takováto situace nemyslitelná a nepředstavitelná.

Mostýn zakončila debatu, že tlak není z muslimských, ale primárně německých struktur.