Konec éry Angely Merkelové: dopady a výzvy pro česko-německé vztahy

Povolební vyjednávání v Německu, budoucí směřování německé evropské politiky, ale i politiky vůči Číně či Rusku, a zejména možné dopady změny, která zde nastala po volbách, na česko – německé vztahy byly hlavními tématy diskuse, kterou Centrum transatlantických vztahů uspořádalo 21. října. Naše pozvání přijali:

Milan Horáček, bývalý poslanec Spolkového sněmu a Evropského parlamentu za Zelené,

Alexandra Mostýn, redaktorka die tageszeitung,

Jan Sechter, který jako diplomat působil v Německu, Polsku a Rakousku

a Jan Sommerfeld, česko – německý advokát působící v Praze, vědecký referent Institut fur Ostrecht.

Diskusi moderoval Tomáš Pojar a proběhla za podpory Nadace Hannse Seidela.

Na základě výsledků voleb probíhá v Německu jednání o nové vládní koalici, ve které by měli zasednou sociální demokraté se Zelenými a FDP, tato formace tak získala označení semafor. „Nemůžete zároveň stát na červenou a zároveň jít na zelenou, takže se tam jde opravdu na kořen věci a bude to ještě velký boj. Nicméně touha ukázat, že se umí dohodnout a budou lepší koalice, je obrovská. A že to budou dělat lépe než Angela Merkelová, ta je úplně nepřehlédnutelná,“ zhodnotil ustavující se koalici ve svém úvodním komentáři Jan Sechter. Alexandra Mostýn vyjádřila pochybnosti, zda bude nová vládní koalice v současné nestabilní situaci schopna udržet se po celé volební období.

Velké téma diskuse byla Energiewende a Green Deal EU. Jan Sommerfeld očekává od nové německé vlády velkou ekonomickou transformaci s ohledem na klimatickou změnu. Nastoupený trend německé politiky podle něj nezmění ani rozhodnutí ústavního soudu o tzv. dluhové brzdě, tedy že politická rozhodnutí nesmí do budoucna nepřiměřeně zatěžovat budoucí generaci. „Je to už trend, který se nedá obrátit a který je nezbytný,“ uvedl v debatě PCTR. Souhlasil s ním i bývalý poslanec za Zelené Michal Horáček, investice do budoucnosti podle něj mají i určitou přidanou hodnotu, nejsou to jen svévolné dluhy a je pravděpodobné, že německá vláda je rozdělí na dluhy konzumní a investiční. Jakoukoliv změnu v nastavené politice odklonu od jádra i fosilních paliv proto neočekává. „Já nevěřím, že se Německo k jaderné energetice ještě někdy vrátí. I CDU/CSU se odkláněly od jaderné energie, odmítání jaderné energie je celospolečenský konsensus. Myslím, že Němci si budou kupovat energii spíš z Francie, od nás nebo z Polska“, doplnil jej Jan Sommerfeld.

S tím však nesouhlasili ostatní účastníci debaty. Podle Alexandry Mostýn je nepředstavitelné, aby Německo zvládlo přechod k elektromobilitě bez dostatečných vlastních zdrojů, upozornila také na vysokou energetickou náročnost německého průmyslu, návrat k jádru v Německu je podle jejího názoru možný. Souhlasil s ní i Jan Sechter: „Prohlásit, že Německo odloží vypnutí jaderných elektráren, je kacířské, ale vše spěje k tomu, že by tato situace mohla nastat“. Otvírá se tím podle něj i příležitost pro Českou republiku, aby Německo neblokovalo naše úsilí o výstavbu nových jaderných bloků či zařazení jaderné energetiky do tzv. taxonomie.

Účastníci diskuse se shodli, že česko – německé vztahy fungují dlouhodobě a povolební změna je dramaticky neovlivní. Velmi dobře funguje přeshraniční spolupráce, obě země spolupracují na mnoha významných projektech, funkční je i strategický dialog. Jak poznamenala Alexandra Mostýn, vzájemné vztahy mohou ovlivnit spíše ekonomické problémy, například vývoj v automobilce Škoda.

V rámci debaty však zaznělo, že německá média prezentují obraz České republiky, který není příliš příznivý. „Češi jsou v Německu vnímání spíše jako devótní, moc nezlobí,“ uvedla Alexandra Mostýn. Česká republika v obecném vnímání německé veřejnosti nehraje významnou roli, „roli hrála, když zemřel Karel Gott“, podotknul Michal Horáček.

 Pokud vás zajímá, co v rámci diskuse PCTR zaznělo o politice budoucí německé vlády v oblasti bezpečnosti či o její politice vůči Rusku a Číně, záznam diskuse můžete shlédnout ZDE