Připravenost armády: role mobilizace při zvládání hrozeb

Datum konání akce: 12. října 2023

Je Česká republika připravena na případný konflikt? Jak by zvládla mobilizaci?

Centrum transatlantických vztahů (PCTR) uspořádalo 12. října na půdě vysoké školy CEVRO Institut konferenci s názvem Připravenost armády – Role mobilizace při zvládání hrozeb. Vystoupili na ní přední odborníci: brig.genMiroslav Feix, ředitel sekce plánování schopností Ministerstva obrany ČR. bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR arm. gen (v.v.) Jiří Šedivý, PhDr. Karel Straka, Ph.D. z Vojenského historického ústavu, ing. Pavel Fousek, Ph.D. z Univerzity obrany a bývalý náměstek ministra obrany a Senior Fellow PCTR Daniel Koštoval, který také moderoval závěrečnou debatu všech hostů.

Konferenci zahájil 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučík ing. Miroslav. Hlaváč. Zmínil hlavní úkoly armády, mezi kterými je přispění silami a prostředky k odstrašení protivníka a společné obraně, umožnění průchodu spojeneckých sil a veškeré logistiky s tím spojené, a obrana objektů státu. Všechny tyto úkoly bude plnit armáda a v případě nedostatků i rezervy.

 Mobilizace by byla opatřením v situaci, kdy bude jisté, že i po povolání záloh nebude armáda schopna plnit úkoly. Pravděpodobnost vyhlášení mobilizace by záležela na délce a síle případného konfliktu. Mobilizace v České republice může být zahájena při válečném stavu nebo při stavu ohrožení státu, kdy tyto stavy může vyhlásit pouze Parlament ČR, a to jen za souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a senátorů.

Novým úkolem pro českou armádu bude příprava boje proti bojovníkovi s lepším vybavením, příprava na dlouhodobou obrannou válku a úspěšné zvládnutí případné mobilizace. Příprava na válku je komplexní proces, včetně mobilizace. Stát musí nastavit jasné legislativní podmínky, vyzbrojit a vycvičit armádu, nacvičit povolání záloh a mimo jiné i úspěšně spolupracovat s obranným průmyslem. Schopnost mobilizovat je klíčem úspěchu v obranné válce, jako příklad byla uvedena nedávná mobilizace izraelské armády. Dále musíme udržovat armádu v takovém stavu, abychom byli schopni plnit závazky NATO. Své úvodní slovo shrnul gen. Hlaváč: „Slovo mobilizace vyvolává reakce hraniční s panikou, ale chápu to. Buďme upřímní, kdyby válka s Ruskem byla několik týdnu, tak by naše podfinancované zdroje nestačily“.

Daniel Koštoval pojednal o mobilizačním systému jako nejadekvátnějším řešení pro připravenost armády vzhledem k aktuálním hrozbám. Příprava na potencionální válku musí začínat v době míru, hlavně když dnešní svět již není bipolární. V nové éře mezistátních konfliktů na strategické úrovni potřebujeme moderní armádu schopnou vést boj vysoké intenzity s využitím posledních technologií, účinně doplňovat ztráty a bránit území a obyvatelstvo. Česká republika by podle D. Koštovala měla cílit na to, aby za čtyři měsíce postavila armádu o velikosti 150 tisíc vojáků, přičemž zálohy by se měly zvýšit na 40 tisíc rezervistů. Pokud vezmeme za příklad švédskou armádu, je tento požadavek reálný. Abychom mohli takový úkol úspěšně splnit, je potřeba také vzdělávat občany k tomu, že obrana státu má smysl. Na tomto úkolu by měly spolupracovat resorty obrany a školství.

PhDr. Karel Straka, Ph.D., hovořil o systému obrany státu v meziválečném Československu. Zaměřil se zejména na srovnání tehdejší obranné strategie s dnešní situací.

Plán rozvoje české armády ve světle výsledků summitu NATO ve Vilniusu představil brig.gen. Miroslav Feix. Požadavky NATO pro Armádu ČR by měly být dostačující k odražení protivníka v případném konfliktu. Zdůraznil, že stát posledních několik let nepřikládal hrozbě války velkou váhu, takovým probuzením se stala až válka Ruské federace proti Ukrajině. Pandemie covidu sice zpomalila vývoj naší armády, ale novým cílem je teď udělat z české armády moderní armádu, používat strategii, kde technologicky porazíme nepřítele, přečíslíme protivníka v rychlosti reagování a zrychlíme nákup nové techniky, jako jsou například stíhačky F-35. Hlavně je třeba připravit se tak, abychom se případně dokázali vyhnout dlouhé zákopové válce, jakou teď vede Rusko proti Ukrajině.

Bývalý NGŠ Jiří Šedivý zdůraznil, že mobilizace je úkolem pro celý stát a na mobilizaci je postavena každá armáda. Věnoval se také důležitosti aktivních záloh. V případě mobilizace je podle něj mít nejen připravenou strukturu, do které záložníci nastoupí, ale mít v zásobách i vybavení, výstroj a výzbroj, mít zajištěné ubytování záložníků a zejména obranný průmysl musí být připraven přejít na výrobu pro podporu mobilizované armády.

  1. Fousek shrnul základní rámec, který k mobilizaci představuje právní řád ČR, ale i oba základní dokumenty – Bezpečnostní a Obranná strategie, které v letošním roce prošly aktualizací. Podrobně také analyzoval lidské zdroje, které má ČR k dispozici. „Česká republika musí urychleně vytvořit podmínky k vytvoření schopnosti válečného rozvinutí svých ozbrojených sil včetně přípravy záloh, systému mobilizace, potřebné infrastruktury a pořizování zásob materiálu“, zdůraznil P. Fousek. Za rozhodující činitele označil zejména politickou vůli a zodpovědnost a občanský postoj.

V závěrečné diskusi byla zdůrazňována zejména důležitost přípravy a neodmyslitelnost dlouhodobé a funkční spolupráce státu a soukromých firem.

(Filip Homolka)

Vystupující se shodli, že aktuální hrozba v podobě mezistátního konfliktu na strategické úrovni je i v Evropě realitou, která se může dotknout i zemí NATO. Proto je nutné adekvátně zareagovat při zajišťování obranyschopnosti státu a obnovit schopnost rychlého rozvinutí mírové armády do armády válečné, která spolu se spojenci bude schopna ideálně odstrašit a přinejhorším porazit armádu agresora. Bylo konstatováno, že mobilizace při zvládání aktuálních vojenských hrozeb je důležitým nástrojem – nikoli však mobilizace občanů bez vojenské přípravy, nýbrž mobilizace předem připravených rezervistů jako jsou např. příslušníci aktivních záloh Armády ČR. Na konferenci byla také diskutována otázka, jak velká by měla být mírová armáda jako jádro válečné armády a jak velké by měly být počty rezervistů. 

Konference také poskytla vhled do potenciálu a schopností Československa před 2. světovou válkou i do nedávné minulosti v 90. letech minulého století. 

(Daniel Koštoval)

O konferenci byl publikován článek v časopise CZ Defence: https://www.czdefence.cz/clanek/v-cevro-institutu-probehla-konference-o-pripravenosti-armady-a-roli-mobilizace-pri-zvladani-hrozeb

Krátké shrnující video z konference můžete shlédnout ZDE

Záznam klíčových vystoupení konference ZDE