Polsko po volbách: změna vůči Bruselu, Washingtonu či Praze?

7. listopadu 2023

Co přinese vítězství opozice pro Polsko?

Centrum transatlantických vztahů ve spolupráci s Týdeníkem Echo uspořádalo 7. října na vysoké škole CEVRO debatu na téma Polsko po volbách: změna vůči Bruselu, Washingtonu či Praze? Na debatě vystoupili předseda Nadace Polsko velký projekt, publicista, scénárista a spisovatel Grzegorz Górny, analytik Jan Rafal Lupomeský, ředitel polsko-maďarského Institutu W. Felczaka, historik, hungarista a bývalý diplomat Maciej Szymanowski a poslanec Sejmu za hnutí Polsko 2050 Pawel Zalewski. Debatu moderovali šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek a expert PCTR Jaroslav Kuchyňa.

Strana Právo a Spravedlnost (PiS) se i po osmi letech vlády se ziskem 35 % hlasů stala 15. října vítězem voleb, s největší pravděpodobností však nebude schopna získat většinu v Sejmu. Opoziční velká koalice Občanské koalice (KO) v čele s Donaldem Tuskem, Třetí cesty (TD) a Levice získala 57,72 % hlasů.  Tato koalice, složená z 11 subjektů (podle Szymanowského či Lupomeského), se může zdát nestabilní a vysoce pravděpodobně i nestabilní bude. Koalici spojuje výhradně společný nepřítel, kterým je PiS. Poslanec Zalewski naopak věří, že bude fungovat dobře. Zalewski rovněž zpochybnil, že novou vládu bude tvořit 11 politických stran. Zásadní pro fungování koalice jsou de facto pouze čtyři, maximálně pět politických subjektů (Občanská Platforma, Nová levice, Polská lidová strana a Hnutí Polsko 2050). Hlavní změnou má podle Zalewského být obnovení práva v Polsku a důvěry k Evropské unii.

Největší změny se očekávají v přístupu nové vlády vůči EU. Koalice bude chtít být podle Pawla Zalewského vůči Bruselu aktivnější, než byl stávající kabinet. Hodlá se mnohem více zapojovat do klíčových debat v Unii, včetně diskuse o změnách základních smluv a rozšíření EU. V případě práva veta je vysoce pravděpodobné, že se pro tuto změnu nenajde většina v novém složení Sejmu. Proti budou nejenom budoucí opoziční poslanci PiS a Konfederace, ale i volební koalice Třetí cesta (PSL a Hnutí Polsko 2050). Stoupencem takové zásadní změny není ani polský prezident. Varšava má ambici vytvořit protiváhu vůči evropské politice Francie a Německa, ale na straně druhé nová koalice připouští, že bude usilovat o co nejlepší vztahy s Berlínem. Za jednoho z nejbližších partnerů považuje budoucí Tuskova vláda Českou republiku.

Nezmění se ani bilaterální relace se Spojenými Státy. Nová polská vládní koalice se hlásí k dalšímu upevňování vztahů a k těsnější spolupráci s USA. Jedním z důvodu je výstavba první jaderné elektrárny, kde se očekává spolupráce se společností Westinghouse a pokračování spolupráce v oblasti zbrojního průmyslu. “Washington first” tak v polské zahraniční politice zůstává. Naopak v nové vládě údajně existuje konsensus, co se týče Ruska a Ukrajiny. V případě Ruska žádný reset není na stole a v případě Ukrajiny bude Varšava pokračovat v plné podpoře Kyjeva.

Koalice bude mít v plánu i velký rozvoj infrastruktury jako je vysokorychlostní železnice nebo výstavbu terminálu, kde by docházelo k propojení infrastruktur nebo překládce nákladu. Překážkou pro radikálnější změny v programu nové vlády může být obtížné soužití s prezidentem Andrzejem Dudou. Nová polská vláda nebude nejméně dva roky disponovat v Sejmu blokační většinou potřebnou k zvrácení prezidentského veta.

(Filip Homolka)